Letos si připomínáme 790 let v dějinách Šlapanic (1235–2025)

Ilustrační foto
Autor: Pexels.com

Regionální historiografická literatura uvádí, že první zmínku o Šlapanicích lze vyčíst z dochovaných záznamů už v roce 1235.

Už za raného středověku byly poměrně bohatou osadou s kostelem a farou. K dobrému živobytí místních přispívaly také staré kupecké cesty vedoucí blízkým okolím. V roce 1306 navíc olomoucký biskup Jan VI. finančně zabezpečuje do té doby chudou katedrální školu. Osada je převážně feudálně zemědělského rázu, ve 14. století zde bylo sedm lenních statků, od 17. století až do roku 1848 dva až čtyři dvory patřící vrchnosti biskupského panství Chrlice, Sokolnice, příp. Blažovice, biskupskému lénu Šlapanice a dvoru klášterní školy neboli scholasterie. Toto rozdělení trvalo až do zrušení roboty v roce 1848.

Ze 16. století pochází původní stavba radnice. Pravděpodobně v roce 1563 se Šlapanice staly městečkem a současně s tím jim bylo uděleno právo tržní, soudní a hrdelní.

Na počátku 17. století ztratily Šlapanice na významu i na svém bohatství, protože obchodní cesty se odklonily směrem na Brno. Podíl na stagnaci měly také válečné a živelní pohromy, epidemie a drancování.

V roce 1753 byl držitelem tzv. Schwanenfeldského dvora baron Jindřich Kajetán Blümegen, který dal vystavět zámeček a používal ho jako venkovské sídlo. V roce 1781 se ze zámku stává klášter paulánů. V roce 1814 je právě zde položen základ jednoho z největších brněnských závodů První brněnské strojírny a různým továrním účelům sloužila tato budova až do konce 19. století (od r. 1901 sídlo chlapecké, později měšťanské školy, dnes gymnázium). Tím také dochází v převážně zemědělských Šlapanicích k rozvoji místního průmyslu, stejně jako živností, škol, úřadů aj. Městys se opět stává přirozeným spádovým centrem regionu, postupně se rozrůstá a pohlcuje původní selské jádro. Jako příklad zdejší průmyslové činnosti uveďme rolnický cukrovar, který zde fungoval v letech 1871–1931.

Rozvoj obce dokládají také tehdejší počty obyvatel; zatímco v roce 1834 je zde na 175 domů 1 072 obyvatel, v roce 1861 už Šlapanice čítají 1 819 obyvatel a 261 domů. Šlo o dělnickou a městskou výstavbu s převážně jedno až dvoupokojovými rodinnými domky.

Velké nájemní domy se stavěly až ke konci tohoto období a v nepatrné míře; k jejich rozsáhlejší výstavbě došlo až po 2. světové válce.

K 1. lednu 1965 nabyly Šlapanice statusu města. Od roku 2003 až do současnosti působí jako město s rozšířenou působností, jehož městský úřad vykonává státní správu pro 40 obcí severovýchodní až jihovýchodní části bývalého okresu Brno-venkov.

A právě k 790. výročí připravilo město výroční turistickou vizitku ve větším formátu (5×18,5 cm). K dostání bude na Šlapanických slavnostech a následně na podatelně městského úřadu za cenu 20 Kč.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Šlapanického zpravodaje.